Selfmonitoring – samostatná kontrola diabetu

Selfmonitoring (samostatná kontrola diabetu) vám pomůže dosáhnout přiměřené hladiny glukózy v krvi, vyhnete se také jejím náhlým poklesům (hypoglykémie) a vzestupům (hyperglykémie), čímž předejdete život ohrožujícím situacím. Díky selfmonitoringu také můžete upravovat dávky inzulínu (samozřejmě po domluvě s lékařem). Jeho nedílnou součástí je samostatné měření hladiny cukru v krvi.

Obecně se doporučuje co nejčastější samostatná kontrola glykémie, na konkrétní frekvenci se domluvte se svým lékařem. Diabetici léčení inzulinem intenzivně (třemi a více injekcemi za den nebo inzulinovou pumpou) by měli dvakrát týdně provádět čtyřbodové měření

  • ráno nalačno
  • poté před obědem
  • před večeří
  • před spaním
  • případně na doporučení lékaře i v noci – buď v jednu a ve čtyři, nebo pouze ve tři hodiny
  • případně také jednu až dvě hodiny po jídle.

Diabetici, kterým stačí jedna až dvě injekce inzulinu za den, by si každý týden měli alespoň jednou určit glykémii před aplikací inzulinu ráno nebo ještě lépe ráno i večer. Za mimořádných okolností (například při fyzické námaze) kontrolujte glykémii častěji.

Před jídly by se glykémie měla pohybovat mezi 4,0 až 6,0 mmol/l, dvě hodiny po jídle nemá překročit 9,0 mmol/l. Jedno měření nám ukáže aktuální množství cukru v krvi (tím pádem zjistíme, zda můžeme například bez obav sednout za volant), ale neříká nám nic dalšího (zda je glykémie stabilní, stoupá či klesá).

Více se o změnách hladiny cukru v krvi během dne v závislosti na příjmu potravy a pohybové aktivitě dozvíte z glykemických profilů (několik za sebou jdoucích měření). Nejčastěji se používají velký

  • šest až osm měření: před a dvě hodiny po každém hlavním jídle, před spaním a ve dvě hodiny ráno

a malý glykemický profil.

  • tři až pět měření, před hlavními jídly, případně před spaním a v noci 
Hladinu cukru v krvi si změříte pomocí glukometru a testačních proužku. Kapku krve odeberete z boční části bříška prstu (u některých glukometrů to lze i z předloktí, ušního lalůčku nebo stehen). Místo vpichu omyjte teplou vodou a mýdlem, ale nedezinfikujte jej (roztok může ovlivnit měření). Většina glukometrů už má samonasávací proužky a potřebuje k výsledkům jen velmi málo krve.

Při měření glykémií se nejčastěji dělají následující chyby:

  • testovací proužky mají po expirační době
  • jsou znehodnoceny (přehřátím, zvlhnutím)
  • nedodržuje se čas měření
  • glukometr neměří správně

(výsledek je třeba občas porovnat s laboratorními vyšetřeními) třeba proto, že není úplně čistý.

Místo pro vaši reklamu

postavy2