Principy léčby inzulinem

Aby organismus ani na chvíli netrpěl nedostatkem inzulinu, je třeba jej aplikovat několikrát denně podle předem určených schémat (takzvaných inzulinových režimů). U všech jde o to, aby se tělo vyrovnalo s přísunem glukózy po jídlech a byla zajištěna takzvaná bazální potřeba inzulinu po celých 24 hodin, zejména v noci.

Nejobvyklejším způsobem aplikace inzulinu je injekce do podkoží. Vstřebává se pak různě rychle a různě dlouho podle typu přípravku – jejich vhodnou kombinací lze udržovat potřebnou hladinu inzulinu přes rozdíly způsobené denní dobou (den/noc), jídlem (nalačno/po jídle) i aktuálním stavem organismu (fyzická námaha/odpočinek).

Standardní inzulínový režim kopíruje fyziologické pochody zdravého organismu. Vychází z faktu, že během noci je hladina inzulinu relativně nízká, poté se mírně zvýší v brzkých hodinách a především pak po jídle. Základní inzulinový režim spočívá v podání 3 dávek krátkodobě působícího inzulinu před jídly a jedné dlouhodobě působící dávky před spaním. U většiny diabetiků to postačuje k udržení jejich nemoci pod kontrolou.