Pohyb a diabetes

Nejvýznamnější aktivitou v prevenci diabetu je podle jedné renomované studie intenzivní chůze a omezení sledování televize. U diabetu 2. typu je pak pohyb v kombinaci s dietou nezbytným předpokladem úspěšné léčby. Ovšem pravidelně cvičit by měl i člověk s diabetem 1. typu.

Fyzická aktivita má totiž řadu pozitivních efektů: příznivě ovlivňuje krevní srážlivost, hladinu krevních tuků a kostní metabolismus, zlepšuje využití glukózy, vede k poklesu krevního tlaku a hladiny inzulinu, napomáhá spalování tukové tkáně, snižuje chuť na tučná jídla, má vliv na naši tělesnou (posílení svalů, zlepšení pružnosti) i psychickou (potlačení úzkosti a depresí) zdatnost. A co je velmi důležité: pohyb snižuje výskyt mozkových příhod, infarktu myokardu a některých nádorů. Fyzická aktivita u lidí s diabetem s sebou sice nese určitá rizika, ani komplikace ovšem nemusí být důvodem k jejímu zrušení. (to ale neznamená, že je nemusíte probrat s dietologem).

Stejně jako zdravým jedincům i diabetikům odborníci doporučují, aby cvičení začínalo aerobní aktivitou (například pěti až desetiminutovou chůzí či odpočinkovou jízdou na kole), jejíž součástí by mělo být protažení svalů využívaných při vybraném sportu. Tím se svaly, srdce a plíce připraví na následující vzrůstající intenzitu zátěže. Vhodné je aerobní cvičení třikrát až šestkrát týdně půl až tři čtvrtě hodiny tak, aby tepová frekvence dosahovala 60 až 90 procent maximální zátěže (tu vypočteme jako 220 minus věk). Mezi doporučované formy pohybu patří

• turistika
• chůze
• nordic walking
• kondiční aerobní cvičení
• jízda na kole
• plavání
• bruslení
• lyžování
• tanec.

Na konci pohybové aktivity je třeba nechat si čas na pěti až desetiminutové zklidnění, aby se tepová frekvence dostala na úroveň před jeho začátkem.

Při cvičení nezapomínejte doplňovat tekutiny: před ním vypijte 400 až 600 mililitrů a během něj 150 mililitrů každých 15 minut. Především je ovšem třeba cvičit pravidelně, přičemž není nezbytná nadměrná námaha – příznivý účinek má i pravidelná chůze. Cvičení přizpůsobte své fyzické zdatnosti a individuálním potřebám, noste při něm vhodnou obuv, která vás nebude tlačit, a tím pádem nezpůsobí puchýře či oděrky.

Diabetik neléčený inzulinem by měl vědět, že cvičení obvykle nevyvolává hypoglykémii, proto není nutné zajišťovat organismu sacharidy navíc. Pokud máte sklony k hypoglykémii při cvičení nebo po něm, poraďte se s lékařem o snížení dávek léků, stejně tak byste s ním měli před samotným zahájením pravidelného konzultovat, jaká je pro vás bezpečná zátěž.

Je-li vaším cílem zhubnout, zkombinujte pohyb s redukční dietou.

Diabetici léčení inzulinem by měli cvičit asi hodinu po jídle a vyhnout se velké námaze v době maximálního působení inzulinu (a vůbec necvičit při glykémii nad 16 mmol/l, anebo 14 mmol/l, jsou-li v moči ketolátky). Musí monitorovat glykémii před, během i po cvičení (po několika hodinách) a snížit před ním (případě i po něm) obvyklou dávku inzulínu o čtvrtinu až polovinu. Během cvičení je třeba každou hodinu sníst navíc 10 až 40 gramů sacharidů (například v sušenkách či sladkých nápojích), při glykémii pod 7 mmol/l ještě 20 až 40 gramů před cvičením. Inzulin si aplikujte do místa, které nebudete posilovat, nejlépe do břicha.