Základy fyziologie pohybu

Při fyzické námaze potřebují kosterní svaly více okysličené krve a rychlejší odstraňování odpadních zplodin metabolismu. To se děje jednak prostřednictvím růstu tepové frekvence a množství krve vypuzené jedním stahem srdce, jednak roztažením krevních cév ve svalech (tím pádem do nich proudí více krve).

S rostoucí intenzitou zátěže stoupá srdeční tepová frekvence až na takzvanou maximální (poté už další námaha nemá na tepovou frekvenci vliv), která se s přibývajícím věkem snižuje a nelze ji ovlivnit tréninkem (orientačně se vypočítává jako 220 minus věk). Tréninkem naproti tomu lze pozitivně ovlivnit množství krve přečerpané při jednom stahu srdeční svaloviny. Sportovci proto často mají hypertrofované srdce, které vypuzuje do krevního řečiště více okysličené krve a v klidu mu stačí menší počet tepů za minutu.

„Horní“ (systolický) tlak u zdravého člověka při cvičení stoupá, protože srdce musí vypudit více krve při každé kontrakci, a „dolní“ (diastolický) se nemění nebo mírně klesá (díky rozšíření malých cév ve svalech a kůži). Ovšem u člověka s vysokým krevním tlakem systolický tlak stoupá podstatně razantněji a dokonce se zvyšuje i tlak diastolický, což má za následek nežádoucí zdravotní následky. Lidé s hraničním či mírně zvýšeným krevním tlakem by proto měli dodržovat opatření pomáhající tento tlak snížit

• nekouřit
• nesolit
• nepít alkohol
• snížit hmotnost
• pravidelně cvičit

Je-li krevní tlak hodně vysoký i v klidu, měl by praktický lékař před zahájením pravidelného tréninku nastavit vhodnou léčbu pomocí léků. U silového tréninku navíc diastolický tlak stoupá daleko podstatněji než u vytrvalostních sportů (běh, plavání, jízda na kole apod.) – těm by proto lidé s vysokým krevním tlakem měli dávat přednost. Silový trénink sice mohou podstoupit rovněž, je ale třeba poradit se s lékařem a posilovat s nízkými zátěžemi při více opakováních.

Při rostoucí zátěži také dýcháme rychleji a hlouběji, čímž zajišťujeme svalům větší přísun kyslíku (tento mechanismus lze vhodně ovlivnit tréninkem).

Díky všem těmto změnám dostávají kosterní svaly dostatek kyslíku a buňky vytvářejí relativně hodně energeticky bohaté sloučeniny ATP (jde o získávání energie za přítomnosti kyslíku). Pokud však svaly nemají kyslíku dost, aktivuje se další, na kyslíku nezávislý systém získávání energie (takzvaný anaerobní), kdy organismus získává daleko méně ATP (navíc se krev rychle „okyselí“, takže nastupuje únava).

Nejvhodnější je zkombinovat vytrvalostní sporty se silovým tréninkem (zlepšuje se tak kardiovaskulární zdatnost a zvyšuje objem svalů) – předchází se tím mnoha civilizačním onemocněním.